Neklidní mrtví
Vše nasvědčovalo tomu, že půjde o obvyklý pohřební obřad, jenže osud vše zařídil jinak a přichystal účastníkům pohřbu ctihodného Thomase Chase pořádné překvapení. Vše se událo jednoho horkého letního dne roku 1812 na Barbadosu. Zesnulý zde zastával několik méně významných funkcí, soukromě se pak zabýval námořním obchodem a dovážel na Barbados levné americké výrobky. Ctihodný Thomas Chase neshromáždil pohádkové bohatství, ale byl rozhodně natolik zámožný a vlivný, aby se jeho poslední cesty zúčastnilo i několik prominentních státních úředníků, hrajících významné role na málo významném ostrově. Z místního katolického hřbitova byl překrásný výhled na Barbadoský záliv. A právě zde si Chase vystavěl hrobku z mohutných kamenů, z větší části v podzemí, kde už leželo několik členů jeho rodiny. Tady měl být po obvyklých bohoslužbách uložen i on sám. Zádušní mše se konaly v přilehlém kostele a sloužil je reverend Thomas H. Onderson. Chase byl čtvrtým nebožtíkem, který měl spočinout v hrobce
Ležela zde už Thomasina Goddardová, od 31.7. 1807, dále zde spočívala Mary Ann Chaseová, mladší dcera Thomase Chase, která zemřela 22.2. 1808, a konečně starší dcera právě zesnulého, Dorcas Chaseová, pochovaná 6.7. 1812. Na třech předchozích pohřbech se nestalo nic zvláštního, těla byla podle zvyklostí uložena v rakvích do nitra hrobky, vždy po odtažení těžké náhrobní desky.Desku sňali také 9.8. 1812, aby rakev se zesnulým mohli vnést dovnitř.O průběhu pohřbu se uchovalo svědectví reverenda Ondersona. Reverend zapsal, že černoši odmítali snést tělesné pozůstatky Thomase Chase po pěti schůdkách, vedoucích do nitra hrobky. Museli být dlouho přemlouváni, než konečně ustali se svou neoblomností a popadli rakev. Měli instinktivní strach.
